On hledá ji
Ona hledá jeho
Hrad Potštejn je majestátní dominantou stejnojmenného městečka i Divoké Orlice. Hrad je spojen s příběhem o odbojném rytíři Mikulášovi, který se svými kumpány ve 14. století trýznil okolí. Byl to loupežník v pravém slova smyslu. Dobýval také i okolní tvrze. Nedělal to pro nic za nic, byla to msta, s níž trestal lid za to, že jeho otec byl v Praze zabit.
Svou mstou samozřejmě rozlítil krále Jana Lucemburského, který ho i nějakou dobu věznil, udělil mu i mastné pokuty a poslal ho dokonce i do Říma na očistnou pouť, místo pokory však Mikuláše ještě více rozlítili a začal běsnit ještě více. Nakonec nezbylo králi nic jiného, než aby na Potštejn vyslal královské vojsko, které vedl mladý kralevic, budoucí král Karel IV. Do té doby nedobytný hrad dobyl. Srovnal ho se zemí a pod ruiny pohřbil i Mikuláše.
Za svého života si však Mikuláš dost nakradl. Velký poklad však nebyl nikdy odhalen. Prý skončil zasypaný někde ve sklepení.
V 18. století hrad vlastnil Jan Antonín Chamaré, který 35 let svého života strávil marným hledáním tohoto pokladu. Hledal jej tak urputně, že zbořil i to, co ještě nebylo zbořeno. Nechal se vést prapodivnými šiframi, které jsou vytesané na pozůstatcích zdí (byly to jen kamenické značky).
Říká se, že dělníci hrabtě prý dokonce jednou našli tajné dveře vedoucí k pokladu. Byly prý starobylé a bohatě zdobené. Jenže kdokoli chtěl vzít za kliku, byl zastrašen ohnivým nápisem na dveřích. Zpoza dveří se pak prý ozýval děsivý řev a velký nářek. To nakonec vyděsilo i hraběte, který proto nechal dveře zazdít.
Zajímavé rovněž je, že na tom, co se vypráví, něco bude, protože pod zámkem se nachází síť chodeb, přičemž ta nejdelší je dlouhá dobrých kilometrů a vede do Litic.
