On hledá ji
Ona hledá jeho
Nejdůležitějším svátek v Keltském světě nebyl v době dnešních Vánoc nebo Velikonoc, ale Dušiček. Šlo o svátek Samhain, který pro Kelty představoval Nový rok. Slavil se vždy v předvečer 1. listopadu a i přes veškerou snahu křesťanství, se je potlačit nepodařilo. Slaví se dodnes. Navíc v posledních letech získávají čím dál, tím více původní předkřesťanskou podobu.
O samhainu
Noc z 31. 10. na 1. 11. býval tou nejčarovnější nocí v roce. V tuto dobu se totiž jednou v roce prolínal svět živých se světem mrtvých. Tu noc mohou živí s mrtvými rozmlouvat, nebo s nimi dokonce navštívit podzemí. Svátek spadá vždy na tzv. čtvrtící den, čili je v půli mezi rovnodenností a slunovratem. Druhým takovým čtvrtícím dnem jsou Hromnice.
Patronkou tohoto tajuplného a možná i strašidelného svátku byla neméně tajemná a strašidelná bohyně Cailleach. Znát ji můžete i jako Stařenu, Spirálovou bábu či Matku hor. Ano, je to ta osoba vetchá s hnátami křivými, kterou z pohádek známe jako smrtku, která chodila s kosou. Vedle smrti je však tato bohyně spojována i se znovuzrozením. Byla totiž strážkyně kouzelného kotle, v němž se vařily zázračné lektvary, které propůjčovaly nadpřirozené vlastnosti. Ovlivňovala počasí a mohla prý i za vytvoření některých pohoří a hor.
Rituály se Samhainem spojené
Chladná noc Samhaimu je spojená s celou řadou rituálů, věštění, vyprávěním a obětováním bohům (pozor, na rozdíl od Římanů nikdy nešlo o krvavé oběti, ale o darování jídla a předmětů). Lidé se připravovali na zimu. Poráželi dobytek. Udilo se maso. Maso se nakládalo do soli. Lidé se sdružovali v obydlích, kde drali peří, čistili komíny a krby, prováděli jiné přípravné činnosti a přitom si vyprávěli a věštili. Je to období, které představuje začátek temné části roku. Je to magický čas předtuch a tajemných poznání, kdy za určitých podmínek přestávají platit zákony o prostoru a času. Právě o Samhainu je černá bohyně oplodněna Duchem, čili světlem, aby se jí mohl za zimního slunovratu narodit nový sluneční bůh (proto se zde mění čas a proto křesťané o zimním slunovratu stvořili Ježíška).
